Akamás (syn Thésea)
Akamás | |
---|---|
Partner(ka) | Laodiké Phyllis |
Děti | Mounitos |
Rodiče | Théseus a Faidra |
Příbuzní | Démofón (sourozenec) |
Funkce | král v řecké mytologii |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Akamás nebo Akamás (řecky Ἀκάμας – Akamas, latinsky Acamas) je v řecké mytologii syn hrdiny Thésea a Faidry, dcery krétského krále Minoa.[1]
Po mnoha dobrodružstvích, odešel Théseus do války proti Amazonkám, kde se setkal s krásnou Amazonkou Antiopé, kterou unesl a oženil se s ní. Antiopé mu pak porodila syna Hyppolita.[2] Amazonky se však po čase vrátily, aby ji vysvobodili, ale Antiopé se přidala na stranu manžela a v boji zahynula.
Théseus se později oženil podruhé, vzal si Adriadninu sestru Faidru. Z tohoto manželství se jim narodili synové, Akamás a Démofón.
I toto manželství však neskončilo dobře, protože syn z prvního manželství Hippolytos urazil bohyni lásky Afroditu tím, že odmítl její lásku a ta mu se mu pomstila tak, že se jejím přičiněním Faidra do něj zamilovala a když ho pak sváděla a on její lásku neopětoval, zákeřně ho před otcem obvinila, že ji chtěl znásilnit a způsobila mu tak záhubu.[1][3][4]
Akamás a Démofón mezitím vyrostli ve statné mládence, kteří odešli bojovat do trojské války. Akamás se zúčastnil soutěže na počest Achillea, kde bojoval v pěstním souboji.[5] Následně při dobývání Tróje s bratrem osvobodil svou babičku Aithru, která tam byla v doprovodu krásné Heleny odvedena jako otrokyně.[6]
Během pobytu v Tróji získal Akamás náklonnost Laodiky, dcery trojského krále Primaa a zplodil s ní syna Mounita, který byl později vychováván osvobozenou Aithrou.[7]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Akamas (syn Thésea) na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b Apollodoros, Bibliotheca, E, 1,18.
- ↑ Plútarchos, Theseus, 28.
- ↑ Ovidius, FAST, 6,733.
- ↑ ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a hrdinové antických bájí. Praha: Brána, 2005. 454 s. ISBN 80-7243-266-4. S. 200–201.
- ↑ Quintus, Posthomerica 4,365-456.
- ↑ ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a hrdinové antických bájí. Praha: Brána, 2005. 454 s. ISBN 80-7243-266-4. S. 30.
- ↑ Parthenios, Erotica pathemata, 16.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Akamás na Wikimedia Commons